Jak naši asistenti hlídali Tima PDF Tisk Email
Napsal uživatel Veronika Č.   
Pondělí, 07 Listopad 2011 14:46

Z emailu:

Jak jsme žili s Timem

Když k nám do Horoměřic dorazilo auto s Timíčkem, nemohli jsme se dočkat, až pejska uvidíme. Vzala jsem s sebou svou fenku Puppy, která se stala Timovi psí hostitelkou. Když se oba pejsci setkali, zdálo se, že se znají odjakživa.

Tim

Tim Puppinku očichal, ta si hleděla svého, tak jsme se zaradovali a šli k nám domů. Tim měl vše, co s sebou potřeboval, hned dostal vodičku, hračku a kostičku na kousání. Vypadal šťastně. Když jsme si vyjasnili co a jak, auto nám odjelo a my zůstali s Timem sami.

 

Bylo krásné počasí, tak jsme se vydali na procházku. Tim na vodítku trochu tahal, ale na štěstí máme hned za domem pole a cestu k zahrádkám a dál jen lesy, pole, rybníky, takže nemusel být na vodítku dlouho. Hned jak jsem ho pustila, radostně se probíhal kolem. Trochu jsem byla napjatá, zda mě poslechne, z vlastních zkušeností vím, že na každého pejska se musí jinak, ale Timeček poslouchal krásně. Cvičili jsme povel "ke mě" a "k noze". Zdálo se, že je spokojený. Když proti nám šel nějaký člověk, Tim si ho vůbec nevšímal a vzorně pokračoval v procházce. Zahnuli jsme do lesa. Všude byla spousta barevného listí, jako v pohádce. Ovšem, stala se tam zajímavá věc. Timeček najednou začal běhat ve velkých kruzích dokola, jako šílenec a, přísahám Bohu, SMÁL SE u toho. Šťastnějšího psa jsem snad ještě neviděla. Vyšli jsme z lesa a vraceli se domů kolem rybníků. Zašli jsme na ostrůvek, kde jsme si hráli s klackem. Puppinka hrabala myšky a Tim se na ní šel podívat. Tu zahlédl na hladině kachny a než bys řekl švec, byl ve vodě. Udělal pár temp, ale pak si asi uvědomil, že plavecká sezona je dávno pryč a hnal se na břeh, kachny - ne kachny. Než jsme došli domů, byl suchý. Doma si žvýkal kostičku, očichával co se dalo a po večerní procházce byl lenošivý a chtěl se nechat drbat. Využila jsem toho a zkusila ho trochu vyčesat. Tim držel, usínal u toho, evidentně se mu to líbilo. Pak dostal jídlo a šup spinkat, aby se mu nepřetočil žaludek. Přestože měl nachystané své místečko a k dispozici měl i měkkou matraci, na které naši psi s oblibou spí, Tim raději celou noc strávil  na tvrdé plovoucí podlaze.
Druhý den jsme šli na procházku snad sedmkrát. Venčit takové zlatíčko jako je Tim je za odměnu. Cvičili jsme povely "sedni", "lehni" "dej pac". Vše cvičil krásně, jen povel "nedudej" mu moc nešel :D Dostal ouško, měl ho za půl minuty v sobě, dostal granulky, měl je v sobě za dvě minuty. Spinkal zase na tvrdém.
Třetí den si mě pletl s fenkou, ale to u mě není vůbec neobvyklé, většinou, když sděluji páníčkům, že to jejich pejsek dělal, nikdy mi nevěří a tvrdí, že by to jejich pes nikdy neudělal, dokud nemám pejska na zádech :) Naštěstí dokáži pejska usměrnit i v tomto případě... Když si večer pro Tima zase jelo auto, bylo nám všem smutno. Dokonce padl návrh, že ho zavřeme do skříně a budeme dělat "jakého psa?" ale nakonec jsme se s ním chtě - nechtě rozloučili. Sbalili jsme poslední misku, pelíšek, dali poslední pomazlení a s těžkým srdcem mu zamávali na cestu.
Bylo nám spolu krásně a ještě teď se nám stýská. Posíláme Timečkovi podrbání na bříšku a doufáme, že ho brzy znovu uvidíme.
Veronika Čermáková, Puppinka a spolubydlící.
P.S. tady je pár fotek z Timovy návštěvy u nás: http://death13.rajce.idnes.cz/Tim/
Aktualizováno Středa, 22 Únor 2012 20:42